Otrokovice

Páteřní cyklotrasa podél Moravy má na severním vjezdu do Otrokovic bídné místo, protože nebyl dořešen přejezd Bělovského jezu.

Od Kroměříže je cyklostezka ukončena před vjezdem na mostek přes náhon k vodní elektrárně a zábradlí tohoto mostku je ostré a přímo "na ráně", tak se jen obávám, kdy se na něj někdo napíchne. Na samotném mostku je značka "vstup zakázán". To by souhlasilo s tím, že na mapách je cyklotrasa vedena polní cestou vedle tohoto náhonu, ale tato polní cesta je u vjezdu zasypána hromadou kamení, aby tudy nikdo nejezdil, takže se jezdí přes mostek.

Z druhé strany je mostek také označen zákazem vstupu a navíc zákazem vjezdu mimo vozidel Povodí Moravy, takže si cyklisto vyber: zákazem vjezdu nebo přes hromadu kamení? Plocha před mostkem není zpevněná, takže se po dešti jezdí blátem a kalužemi. Samotný nájezd na mostek má ostrý práh a nejmenší schodek je samozřejmě v místě, kde se musí obkličkovat dvě hluboké kaluže.

Tato dálková cyklostezka je chloubou kraje a je hojně využívána, tak doufám, že se toto politováníhodné místo podaří brzy opravit.

Mezi nebezpečné úseky nejenom pro cyklisty v současné době patří také úzká účelová komunikace mezi Tečovicemi a rozvodnou Otrokovice. Na této části jsou 3 nebezpečná místa - zcela bezpřehledná zatáčka cca 400 m od křižovatky mezi panelovou komunikací ve směru na Malenovice (Sazovice), 90°zatáčka za mostkem potoka Racková a výjezd na účelovou komunikaci k rozvodně Otrokovice. Rychlost některých řidičů motorových vozidel, zkracujících si cestu mezi Otrokovicemi a Zlínem, není nijak omezena, a hrozí tak reálné nebezpečí dopravních nehod. Problém předán k řešení na dopravně správní odbor MěÚ v Otrokovice a OÚ Tečovice.

Po silnici I/55 v ulici Napajedelská v Kvítkovicích jezdí denně mnoho cyklistů do práce v přilehlé průmyslové zóně. Směr z Otrokovic je poměrně bezpečný, protože využívá ve vyznačeném úseku širokou krajnici a odbočovací/připojovací pruh, ale směr do Otrokovic není pro cyklisty bezpečný, jak ukazuje snímek pořízený na začátku úseku směrem na Otrokovice. Pokud není možné rozšířit krajnici silnice pro vytvoření cyklopruhu, navrhuji upravit vodorovné dopravní značení tak, aby řidiče aut vedlo k udržování odstupu od krajnice, na které by mohl cyklopruh vzniknout. Na snímku jedoucí nákladní vozidlo se drží blízko krajnice, přitom by klidně mohlo jet blízko středu vozovky.

Rád bych zde poukázal na problém a zároveň na prostor pro vylepšení trasy pro cyklisty využívající „zkratku“ do přilehlých podniků z Napajedel do průmyslové zóny Otrokovice, kde sídlí firmy v areálu bývalého Moravanu, dále Continental Barum a další. Trasa vedoucí za železničním mostem v Napajedlích doprava při dráze do Otrokovic je dle mého názoru hojně využívána cyklisty dojíždějících do přilehlých podniků, jelikož značená cyklotrasa vede buď dokola až k teplárně Otrokovice, což prodlužuje čas i trasu a následně nazpět do průmyslové zóny anebo z důvodu toho, že jízda po frekventované silnici I55 není úplně bezpečná.
Bohužel je tato využívaná „zkratka“ neupravená pro cyklisty, kteří, a věřím, že nejsem sám toho názoru, by tento úsek využívali více hlavně v době, kdy prší anebo je po dešti, protože je téměř nemožné dojet do práce, aniž by byl člověk od blata či mokrý od kaluží. Na uvedených fotografiích dokládám fakt, že po dešti je to zde „jedna velká kaluž“. Stačilo by pouze, aby na tomto úseku bylo provedeno zpevnění např. panely, jak tomu je v druhé polovině této trasy při parovodu, tak, aby se zde nekumulovaly kaluže a bylo by to tedy přístupnější širšímu spektru cyklistů, kteří by mohli jezdit do práce na kole.

Spojnice mezi Napajedly a OtrokovicemiJe ušlechtilé, že se udělala stezka pro chodce a cyklisty podél řeky Moravy, která spojuje nejen Otrokovice se sousedním městem Napajedla. Ale bohužel hodně cyklistů také využívá pro svou jízdu mezi těmito městy frekventovanou silnici č. I / 55. taky bezpečná infrastruktura pro cyklisty i chodce chybí. Přitom ještě před několika lety zde byl prostor široké krajnice, kterou právě cyklisté a chodci využívali. Po provedené rekonstrukci povrchu, ale tato široká krajnice zmizela a nahradily ji v některých úsecích hluchá místa uprostřed vozovky. Připravuje se stavba JV obchvatu města Otrokovice rychlostní silnicí R 55. Tato stavba by snad měla odklonit tranzitní dopravu sever-jih a opačně nebo jih-východ a opačně ze silnice č. I /55. Otázkou zůstává, zda se někdo zabýval tím, že by se pak na původní silnici č. I /5 zřídili třeba pruhy pro cyklisty, které by sloužili k rychlému spojení mezi městy Otrokovice a Napajedla. Dnes pokud chce jet cyklista bezpečně z Napajedel např. do Kauflandu nebo na úřad, ujede 6 km po stezce pro chodce a cyklisty podél Moravy a Dřevnice. Přitom kdyby jel po silnici č. I / 55 tak ujede kolem 3 - 3,5 km. Domnívám se, že pokud by se vytvořili toto krátké, přímé spojení, tak lidé, kteří dnes dojíždí z Napajedel do Otrokovic do zaměstnání autem, by min. v letních měsících sáhli po kole.

Úprava přejezdu (odstranění štěrkopísku) křížení místní komunikace a nájezdů na cyklostezky v Malenovicích (mezi ČOV a areálem HESPO). Nebezpečí pádu při zatáčení.

Bohužel případ, kdy rozšiřování silnice vytvořilo větší bariéru pro cestu na kole, než zde bylo před rokem 2013, kdy šlo silnici I/49 v severojižním směru překonat ve vozovce na signalizované křižovatce.

Z http://labs.strava.com/heatmap a http://goo.gl/maps/iHbYQ je viditelné, že cyklisté v severojižním směru používají signalizovaný přechod a chodníky, podél kterých chybí přejezdy a stezky a na které se není při příjezdu od jihu jak logicky dostat. Výjezd z jihu na sever lze snadno alespoň vyřešit pomocí sníženého obrubníku a díry a vynechaného zábradlí jako je v Praze na křižovatce Argentinská x Dělnická.

Rozšiřování silnic nemusí poškodit bezmotorovou dopravu. Pro převedení pěších a cyklistů přes podobně kapacitní silnice se v Nizozemsku používají světlé a široké podjezdy pro cyklisty.

Podělte se v rámci soutěže Do práce na kole o svůj tip na zlepšení, znáte Zlín a Otrokovice líp než já.